Tak jsem se konečně dostal k tomu, trochu aktualizovat svoje stránky, během měsíce sem nahraju nové fota a videa, co se mi nastřádalo za posledních pět let
Tato stránka je věnována vozu škoda 130 RS
O tomto vozu bylo již hodně napsáno a je jen nošení dříví do lesa opakovat známé fráze. Chci vám představit už jen jeden z mála dochovaných originálů v podobě jak má být, až na malé vyjímky, jako je přední kapota, která je bez výřezů pro odchod vzduchu z náporového chladiče, vzduch je sveden pod vůz. Za náporovým chladičem se nacházejí větráky (aby se při pomalé jízdě např. ve městě nepřehříval motor), které jsou ručně ovládané vypínači dle potřeby. Další nespornou výhodou je že neprší do kufru. Další odlišností jsou nárazníky, "které tam musejí být kvůli provozu na běžných komunikacích".
Můj otec zakoupil tento vůz v roce 1985, když mu skončila homologace a pro závodění byl prakticky nepoužitelný. Řada jezců to řešila tak že si na posledním závodě nechala auto velmi výhodně pojistit a pak už jen dobrá rána a hned bylo na nové nebo aspoň na jeho část. Díky bohu že to neudělal i ing. Václav Pech, po kterém to auto můj otec koupil. Nebo tyto auta končily na rallycrosových tratích kde bohužel to byla jejich poslední zastávka před šrotem.
Když se auto přivezlo poprvé na naši zahradu, ještě v barumáckých barvách bylo mi tehdy 5 let. Z té doby bylo zachováno jen velmi málo dokumentace. Auto bylo z větší části rozebrané, pobouchané a rozlámané jak to tak po závodech bývá. Táta se asi na půl roku zavřel do garáže, doma po něm nebylo vidu ani slechu a máma pomalu podávala žádost o rozvod. Po půl roce se táta konečně ukázal doma a situace se doma trochu uklidnila. Auto dostalo záhadným způsobem vyjímku pro provoz na běžné komunikaci a nic nebránilo tomu aby se 120koňová žabička začala prohánět mezi obyčejnými šunkami té doby (škoda 120, trabant, varburg, ...). Auto v té době mělo na sobě modrý kabát, byl vyřezán ochráný rám, přidány zadní sedačky, a auto sloužilo 10 let jak prostředek denní potřeby, jezdily jsme s ním na nákupy, na dovolené. I když těch moc nebylo, protože otec většinou ležel pod autem a vylepšoval.
V roce 1998 - 1999 dostalo auto nový kabát (bílý) a nové širší blatníky (okruhové), přibyly také originální kola Arc 15" a nový vzduchový filtr.
Rok výroby: 1978
motor: Čtyřdobý řadový kapalinou chlazený zážehový čtyřválec s rozvodem OHV. Třikrát uložený klikový hřídel. Dva dvojté karburátory Weber 40 DCOE. Mazání se suchou skříní s plnoprůtokovým čističem a chladičem oleje. Vrtání a zdvih 75.5 × 72 mm, zdvihový objem 1289 cm²!! Největší výkon 88 kW (120 k)/7500 ot/min!!
převodovka: Pětistupňová se stálým převodem 4,22.
nápravy: Vpředu lichoběžníková náprava, vzadu rozvidlená šikmo zavěšená suvná ramena. Odpérování vinutými pružinami a dvojčinné teleskopické tlumiče Koni.
Největší rychlost: 220 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 8 s
Jak to vrčí můžete slyšet zde, bohužel převodovka je před smrtí: